Historie Hartmanic

Původní osada vznikla na zemské stezce vedoucí z Bavorska do Čech v místech, kde se vybíralo clo. První písemná zmínka o Hartmanicích pochází z roku 1315.

Od tohoto roku se Hartmanice rychle rozrůstaly a nabývaly na významu. Přispělo k tomu dolování zlata v zlatonosných žilách křemene v okolí.

V roce 1331 byly Hartmanice zapsány jako celní místo na Guntherově (Vintířově) stezce.

V letech 1603-1848 patřily Hartmanice městu Sušici. Dne 15. 6. 1607 uděluje císař Rudolf II. městečku právo týdenního trhu, dvou výročních trhů, znak a právo pečetit zeleným voskem.

Za zmínku stojí, že v Hartmanicích byla 26. dubna 1608 založena tržní kniha vedená až do roku 1641 česky, což je důkazem tehdejšího českého osídlení.

Rozkvět městečka zastavila třicetiletá válka, zlaté doly byly opuštěny a městečko vypáleno. Několik let zůstaly Hartmanice úplně pusté. Teprve ve druhé polovině 17. století bylo městečko postupně osidlováno švábskými Němci a až do roku 1918 zůstávají téměř zcela německé.

V roce 1869 byl založen poštovní úřad, o rok později zřízena četnická stanice a v roce 1875 byl založen hasičský sbor. V roce 1875 byl v Hartmanicích zřízen okresní soud a tak v politickém okrese sušickém vznikl samostatný soudní okres.

Vznikem samostatného Československa v roce 1918 nastává i oživení českého živlu v Hartmanicích. Přispěla k tomu i česká obecná škola, na níž bylo zahájeno vyučování 1. února 1920.

V roce 1910 žilo v Hartmanicích pouze 8 Čechů a Němci tvořili 90 % populace, při sčítání v roce 1921 bylo v Hartmanicích přihlášeno již 73 osob československé národnosti a podíl Němců poklesl na 81 %.

Po vyhlášení okupace Sudet na podzim roku 1938 bylo území Hartmanicka právně a administrativně připojeno k župě bavorské.

V dubnu 1945 procházel Hartmanicemi pochod smrti žen z koncentračního tábora Helmbrechts, který směřoval do Volar. Nelidské podmínky pochodu si vyžádaly jen v okolí Hartmanic dvanáct obětí, které byly pohřbeny na hartmanickém židovském hřbitově.

V červnu 1945 přebírají noví čeští osídlenci nejdůležitější obchody, živnosti a zemědělské usedlosti. Dochází k odsunu občanů německé národnosti. Hartmanicko je osidlováno i Volyňskými Čechy a slovenskými Rumuny.

Od roku 1952 byly Hartmanice posledním obydleným místem před vjezdem do rozsáhlého Vojenského újezdu Dobrá Voda, což mělo negativní dopad na jejich rozvoj.

V průběhu 70. a 80. let byla postavena budova pošty a zdravotního střediska, samoobsluha Jednota a hotel Vintíř. Na jihovýchodním okraji vznikla sídliště tvořená panelovými bytovkami a řadovými domky.

V roce 1991 byl vojenský újezd zrušen, o rok později získala obec statut města.