Základní informace

Adresa úřadu

Město Hartmanice
Hartmanice 75
342 01 Sušice

Kontakty

Telefon376 593 218
StarostaPavel Valdman602 486 742 , starosta@muhartmanice.cz
MístostarostaPavel Kojzar
ID dat.schránkymknbxxv
E-mailpodatelna@muhartmanice.cz

Úřední hodiny

Pondělí8.00-12.00 13.00-17.00
Středa8.00-12.00 13.00-17.00
Pátek8.00-12.00

Informace o organizaci

NázevMěsto Hartmanice
IČO00255467
DIČCZ00255467
Bankovní spojení0822577319/0800

Odstávky elektřiny

Nejbližší akce

09.08.26 , 09:00
Synagoga Hartmanice
Den židovských památek
V neděli 9. srpna se na území České republiky uskuteční tradiční akce Den židovských památek, do níž se zapojí také hartmanická synagoga. Návštěvníci budou mít při této příležitosti možnost navštívit synagogu zdarma, neboť po celý den bude vstup bezplatný.
14.08.26 , 18:00
Synagoga Hartmanice
Přednáška "Židovská emancipace v 19. století"
Změny ve statutu židovského obyvatelstva během emancipačního období způsobily, že tradiční židovská povolání získala nové možnosti a nové rozměry.
18.08.26 , 17:00
Synagoga Hartmanice
koncert v rámci XXV. ročníku festivalu Hudba v synagogách plzeňského regionu
Účinkující: Dominika Hošková začala hrát na violoncello ve čtyřech letech. Po studiích na Pražské konzervatoři a soukromých lekcích u prof. Miloše Sádla pokračovala na Hudební fakultě Akademie múzických umění, kde absolvovala magisterské studium v Praze. Již v šestnácti letech potvrdila svoji interpretační vyspělost recitálem se závažným programem. V současnosti studuje v Izraeli na Jerusalem Academy of Music (prof. Zvi Plesser – violoncello, prof. Avi Abramovic – komorní hudba). Její aktivity byly oceněny v červnu 2010 udělením Stříbrné medaile Senátu Parlamentu ČR za šíření dobrého jména a tradic České republiky ve Státě Izrael. Jiří Hošek se narodil v Praze v umělecké rodině a od tří let začal hrát na klavír, od deseti let na violoncello. V roce 1970 byl přijat na konzervatoř v Praze, kde studoval v letech 1970-75 hru na violoncello. Od roku 1975-1980 studoval hru na violoncello na Hudební fakultě AMU v Praze. Další školení pokračovalo půlroční stáží na pařížské konzervatoři u prof. Bernarda Michelina, u kterého absolvoval i letní akademii v Nice (1981). Ze zahraničního školení nutno jmenovat účast na Bartókově semináři u prof. Lászla Mezõ v Szombathely (Maďarsko). V letech 1982-1986 byl stipendistou Hudebního studia ČHF, kdy pracoval pod vedením prof. Alexandra Večtomova a prof. Josefa Chuchra. V letech 1991-1996 působil jako koncertní mistr violoncell Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Na základě konkurzu byl v roce 1994 přijat jako pedagog Hudební fakulty AMU v Praze, kde dnes vyučuje hru na violoncello. V březnu 1998 byl jmenován sólistou Českého rozhlasu. Miroslav Vilímec (jako host) Patří mezi naše přední houslisty. Od roku 1992 působí jako koncertní mistr České filharmonie, kromě toho však vyvíjí bohatou sólistickou činnost. Hrál mnohokrát sólově s Českou filharmonií (např. koncerty Paganiniho, Saint-Saense, Lala, Mozarta atd.), vystupoval též s orchestrem FOK , Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a s mnoha dalšími. V současné době je též koncertním mistrem a sólistou orchestru Symphony Prague i komorního tělesa Harmonia Praga. Miroslav Vilímec je zaníceným objevovatelem méně uváděných skladeb. S Českou filharmonií např. provedl za řízení šéfdirigenta Václava Neumanna a za osobní účasti Rafaela Kubelíka houslový koncert č. 4, B dur Jana Kubelíka, mezi významné počiny se řadí i souborná CD nahrávka 14 houslových koncertů francouzského klasického skladatele Josepha Boulogne, Chevaliera de Saint-George. Vstupné je 100 Kč
21.08.26 , 18:00
Synagoga Hartmanice
Přednáška PhDr. Michala Frankla, Ph.D. "Země nikoho 1938"
Přednáška Phdr. Michala Frankla, Ph.D. Země nikoho 1938: uprchlíci a bezstátnost na hranicích středovýchodní Evropy. Jak se mohou lidé octnout a jak vypadá život mezi hranicemi států a mimo jejich zodpovědnost? Přednáška přibližuje dějiny země nikoho, v níž byli na konci 30. let 20. století ve středovýchodní Evropě zachyceni židovští uprchlíci - lidé vyhánění z nacistického Německa a dalších zemí. Mnohá místa, kde uprchlíci živořili na sklizeném poli, v rozpadajícím se průmyslovém objektu či na rezavé tažné lodi, zůstávají dnes zapomenuta. Přednáška se zabývá tím, jak uprchlíci sami zemi nikoho vnímali a jak svému vylučování ze společnosti a za hranice vzdorovali. Analyzuje jejich interakci s pohraničníky nebo pracovníky humanitárních organizací. V kontrastu s žitou zkušenost bezstátnosti zkoumá představy liminálního prostoru, které vymazávají identitu uprchlíků a jejich schopnost samostatného jednání.
Jak se mohou lidé octnout a jak vypadá život mezi hranicemi států a mimo jejich zodpovědnost? Přednáška přibližuje dějiny země nikoho, v níž byli na konci 30. let 20. století ve středovýchodní Evropě zachyceni židovští uprchlíci - lidé vyhánění z nacistického Německa a dalších zemí. Mnohá místa, kde uprchlíci živořili na sklizeném poli, v rozpadajícím se průmyslovém objektu či na rezavé tažné lodi, zůstávají dnes zapomenuta. Přednáška se zabývá tím, jak uprchlíci sami zemi nikoho vnímali a jak svému vylučování ze společnosti a za hranice vzdorovali. Analyzuje jejich interakci s pohraničníky nebo pracovníky humanitárních organizací. V kontrastu s žitou zkušenost bezstátnosti zkoumá představy liminálního prostoru, které vymazávají identitu uprchlíků a jejich schopnost samostatného jednání.


Michal Frankl vystudoval politologii na Univerzitě Karlově v Praze (1993–2000). V roce 2006 získal na téže univerzitě titul Ph.D. s disertační prací na téma českého antisemitismu na konci 19. století. V letech 2008 až 2016 vedl Oddělení pro dějiny šoa v Židovském muzeu v Praze. Mezi lety 2016 a 2025 působil jako vědecký pracovník v Masarykově ústavu a Archivu Akademie věd ČR. Od roku 2010 spolupracuje s Evropskou infrastrukturou pro výzkum holokaustu (EHRI) a od roku 2019 je hlavním řešitelem projektu ERC Consolidator »Unlikely Refuge? Refugees and Citizens in East-Central Europe in the 20th Century« [Nepravděpodobný azyl? Uprchlíci a občané ve středovýchodní Evropě ve 20. století] (2019–2025).

Od roku 2025 je Michal Frankl vedoucím oddělení »Vědění a participace« v Leibnizově ústavu pro dějiny a kulturu východní Evropy (GWZO) v Praze.

Napište nám